Tab. č. 1 Složení mléka (mléka kaseinová)
Tab. č. 2 Složení mléka (mléka albuminová)
Při úhynu matky je optimální přidat jehně k jiné matce, ale to se většinou nezdaří, proto aplikujeme tekutou náhražku mleziva z lahve s dudlíkem. Naleznete-li podchlazené jehně, lze mu ještě pomoci vytrvalým masírováním (ponořením do teplé vody a vysušením). Jakmile jehně oschne a nabere síly, nevadí mu ani mráz. Bahnicim v březosti podejte selen, případně slabym jehňatům přípravek Combinal Selevit, abyste neriskovali jejich úhyn na svalovou dystrofii. Pozor na předávkování! Jehňatům (určeným do chovu) kupírují ocásky, aby se předešlo myiáza a odpaření kůže pod výkaly. Provádíme to pomocí kastračních gumiček do 8. dne života ( krvavou cestou )
Období mlezivové výživy
Jehňata jedináčci při porodu váží 4-5 kg, porodní hmotnost jehňat z vícečetných vrhů je zpravidla o 3-4,5kg. Po porodu by měly být bahnice co nejdříve převedeny spolu s jehnětem/jehňaty do individuálního boxu (rozloha minimálně 1,5 m2 ). Mlezivo je prvním a zásadním zdrojem výživy jehněte po porodu do 4–7 dní věku. Má vysokou výživnou hodnotu, obsahuje vysoké množství ochranných látek a slouží k pročištění trávicího ústrojí jehňat. První sání mleziva by mělo nastat do 2–6 hodin po porodu a jeho denní příjem by měl činit minimálně 50 ml/kg živé hmotnosti jehněte. Počet sání za den je neomezený (ovlivňuje ho individualita jehněte, četnost vrhu a množství mleziva). Je nutná kontrola pravidelnosti a dostatečnosti sání; v případě vícečetných vrhů musíme kontrolovat i to, zda má matka dostatek mleziva. V případě úhynu matky nebo nedostatku mleziva je vhodné aplikovat čerstvé nebo zmrazené mlezivo od jiných matek. V případě nouze je možné využít i kravské nebo kozí mlezivo (sušené kolostrum).
Období mléčné výživy
Mateřské mléko tvoří 10–14 dnů po porodu základ krmné dávky jehněte. Období kombinované výživy Začíná od druhého týdne věku, kdy si jehňata začínají navykat na pastvu, příjem sena. I v tomto období, a to až do odstavu, je však mateřské mléko zpravidla základem jejich krmné dávky. V případě nedostatku mateřského mléka je možná jeho náhrada mléčnými náhražkami. Období kombinované výživy souvisí s aktivací předžaludků a bachorové mikroflóry (začne se rozvíjet ve 3. týdnu věku jehňat). Osmý až devátý týden po narození je činnost bachoru již normální, jehňata pravidelně přijímají objemná krmiva a přežvykují. Při pastevním výkrmu jsou jehňata s matkami (mnohdy hned po porodu) vyhnána na pastvu, kde jsou až do odstavu.
Odstav jehňat
V našich chovech se v současnosti aplikují velmi raný, časný nebo tradiční odstav jehňat. Velmi raný odstav jehňat Hlavním cílem je co nejdříve oddělit jehňata od matek, aby se mohlo co nejdříve začít s dojením. Odstav jehňat od matek se provádí 2–4 dny po narození, po odstavu se jehňatům podávají různé typy mléčných krmných směsí. Po oddělení jsou jehňata chována ve skupinách (podle velikosti). Podmínka úspěšnosti odstavu: jehňata musí být navyknutá na dostatečný příjem mléka z automatu (kýble).
Časný odstav - Cílem je co nejranější přikrmování jehňat hodnotnými jadrnými krmivy a senem, přičemž příjem mateřského mléka jehňaty je regulován. Provádí se u dojných plemen nebo v případě intenzivní reprodukce.
Tradiční odstav - Probíhá co nejpozději (ve věku 80 a více dní, kdy by měla minimální hmotnost jehňat činit 22 kg), s maximálním využitím mateřského mléka. Tento systém je ideální pro pastevní výkrm jehňat, je však možné jej aplikovat i při polointenzivním výkrmu. Již krátce po porodu (3–5 dnů) jsou jehňata spolu s matkami vyháněna na pastvu, kde si postupně navykají na příjem pastevního porostu, eventuálně sena. Tento způsob je levný a jednoduchý. Je potřeba dbát na včasné odstavení beránků (4-5 měsíců), aby nechtěně neoplodnili ovce.