Porody a péče o narozená mláďata
Většina porodů ovcí se odehrává v noci. Blížící se porod se projevuje neklidem, opakovaným vstáváním a uléháním. Okolní porodních cest je zduřelé, oteklé a červené. Plodový vak je postupně vtlačován do děložního krčku a způsobuje jeho otevření. Po proniknutí plodového vaku děložním krčkem se dostává do pochvy, kde po připojení rytmických stahů svalstva břišní stěny postupně roste a objevuje se v porodních cestách. Při silnějších stazích dojde k prasknutí plodového vaku a v případě normálního průběhu porodu se v porodních cestách objeví postupně obě hrudní končetiny s chodidlovou plochou směrem dolů a na nich položená hlava nebo obě pánevní končetiny s chodidlovou plochou směrem nahoru (přední poloha), případně pánevní končetiny a ocas (zadní poloha). Zadní poloha je u ovcí jednou z fyziologických poloh.
Většina porodů ovcí se odehrává v noci. Blížící se porod se projevuje neklidem, opakovaným vstáváním a uléháním. Okolní porodních cest je zduřelé, oteklé a červené. Plodový vak je postupně vtlačován do děložního krčku a způsobuje jeho otevření. Po proniknutí plodového vaku děložním krčkem se dostává do pochvy, kde po připojení rytmických stahů svalstva břišní stěny postupně roste a objevuje se v porodních cestách. Při silnějších stazích dojde k prasknutí plodového vaku a v případě normálního průběhu porodu se v porodních cestách objeví postupně obě hrudní končetiny s chodidlovou plochou směrem dolů a na nich položená hlava nebo obě pánevní končetiny s chodidlovou plochou směrem nahoru (přední poloha), případně pánevní končetiny a ocas (zadní poloha). Zadní poloha je u ovcí jednou z fyziologických poloh.
Přední poloha představuje 60%, zadní 40% porodů. Porodní stahy zesilují a postupně dochází k vypuzení plodu. Při vypuzení plodu dochází k přetržení pupeční šňůry, jehně se rytmicky poprvé nadechne, bahnice vstává a olizuje plod. Olizováním matka odstraní jehněti z nozder a tlamy zbytky plodových vod, čímž mu umožní bezproblémové dýchání a podpoří jeho krevní oběh. Do takto fyziologicky probíhajícího průběhu porodu nezasahujeme. Nejdůležitější zásadou je klid a rozvaha. Rodící bahnici ponecháme rodit na místě, které si sama vybrala. Plodový vak neprotrháváme, protože je nutný k dostatečnému rozšíření děložního krčku a porodních cest. V případě zjevně pravidelné polohy (z porodních cest koukají mulec na obou hrudních končetinách nebo obě pánevní končetiny) je možné rodící ovci pomoci po přiložení porodních provázků mírným tahem za hrudní, případně pánevní končetiny.
Aktivní zásah do porodu a ověření polohy plodu je nutné v následujících případech:
-porodní bolesti trvají přes 1hodinu, vlna na zádi je mokrá (indikující prasklý plodový vak) a z porodních cest není vidět žádná část jehněte,
z porodních cest je vidět část jehněte a porod i přes porodní bolesti nepokračuje,
viditelná část jehněte indikuje nepravidelnou polohu (je vidět pouze ocas bez pánevních končetin nebo pouze hlava bez jedné nebo obou hrudních končetin),
pokud není bahnice schopná dále pokračovat aktivně v porodu (dlouhotrvající porody) nebo se neobjevují pravidelné porodní bolesti.
Aktivní zásah do porodu může být indikován u bahnic, které se v předcházejících sezónách bahnily komplikovaně a které vyžadovaly repozici plodů. Jakýkoli zásah do porodních cest musí být veden hygienicky - po omytí zádě ovce vodou a po provedení dezinfekce rukou s ostříhanými nehty. V případě, že je spolehlivě ověřena pravidelná poloha plodu, je možné přiložit porodní provázky (vždy minimálně na končetiny nad záprstní kloub) a rodící ovci pomoci mírným tahem za hrudní, případně pánevní končetiny. Ve všech případech nepravidelných poloh plodů je třeba včas odhadnout své vlastní schopnosti (před poškozením zdraví plodů nebo rodící bahnice nevhodně vedeným porodem) a přizvat k řešení komplikovaného porodu veterinárního lékaře. Nepravidelné polohy musí být před vybavením plodů vždy napraveny. K vybavení absolutně nebo relativně velkého plodu je třeba provedení císařského řezu.
Po aktivním zásahu do komplikovaného porodu je třeba bahnici vždy antibioticky ošetřit (lokálně do dělohy nebo celkově injekčně).
K odchodu placenty dochází do dvou hodin po porodu posledního jehněte. Pokud do této doby placenta neodejde, jedná se o zadržení placenty. Tento stav vyžaduje zákrok veterinárního lékaře, který spočívá v částečném nebo úplném odběru placenty a antibiotickém ošetření bahnice. Zásadní chybou je za placentu tahat, čímž dojde k jejímu přetržení.
V případě bahnění ve stáji bahnici i s jehňaty po porodu přemístíme do porodního choulu. Naprostou nezbytností je provedení dezinfekce pupečního pahýlu jehňat. Na tuto zásadu se velmi často zapomíná, přitom pupeční pahýl je ideální vstupní branou infekce, zejména baktérií E. coli (původce watery mounth disease). Na neprovedenou nebo nedostatečně provedenou dezinfekci pupečního pahýlu upozorní skutečnost, že se v chovu vyskytuje asi 10 a více % neprosperujících špatně se pohybujících jehňat se záněty kloubů nebo hynutí několikadenních jehňat za příznaků silného slinění. Bahnící chouly musí být zásadně udržovány v čistotě. S ohledem na prevenci prionových onemocnění (zejména scrapie) musí být důsledně likvidována všechna lůžka a plodové obaly a po odstranění obahněné ovce s jehňaty z cholů musí být provedeno odstranění veškeré podestýlky, mechanická očista a dezinfekce choulů. Tato činnost by měla být samozřejmostí po každém použití choulu!
Základem pro přežití jehňat po porodu a pro jejich další zdárný vývoj je včasné napití mlezivem. Mlezivo je skutečně základ zdraví novorozených jehňat, protože má vyšší obsah tuku, než normální mléko. Tento tuk je zdrojem lehce mobilizovatelné energie, nezbytné pro vyrovnávání ztrát tělesné teploty (odpařováním plodových vod z mokrého tělesného povrchu jehňat) a pro svalovou práci, spojenou s vyhledáním struku matky a se sáním. Mlezivo má oproti mléku zvýšený obsah i všech ostatních složek, především proteinů. Ty plní nejen funkci výživy, ale jedna jejich část - imunoglobuliny, nese protilátkovou výbavu pro jehně. U ovcí a koz není možný přenos protilátek přes placentu. Jehňata se rodí bez jakékoliv imunity, kterou mohou získat jedině příjmem kolostra. Kolostrum musí jehně přijmout ideálně do 2 hodin po porodu, maximálně však do 6 hodin po porodu (s přibývajícím časem klesá obsah protilátek v kolostru matek a střevní sliznice jehňat se stává pro imunoglobuliny méně prostupnou až neprostupnou). Za odpovídající množství se považuje 50 ml kolostra na každý kg tělesné hmotnosti jehněte. V případě nezajištění napojení tohoto množství je nutné kolostrum jehňatům dodat žaludeční sondou. V případě, že bahnice nemá mlezivo, je nutné jehňatům podat sušenou náhražku mleziva nebo mlezivo jiné bahnice obahněné ve stejný den, v krajním případě mlezivo kravské. Pro tyto účely je ideální mít zamražené konzervy po asi 200 ml ovčího kolostra, které je možné kdykoliv v případě potřeby rozmrazit a použít. Při rozmazování nesmí teplota kolostra přestoupit 50 oC (ideální je rozmražení a ohřev ve vodní lázni, zcela nevhodné je použití mikrovlné trouby).
Aktivní zásah do porodu a ověření polohy plodu je nutné v následujících případech:
-porodní bolesti trvají přes 1hodinu, vlna na zádi je mokrá (indikující prasklý plodový vak) a z porodních cest není vidět žádná část jehněte,
z porodních cest je vidět část jehněte a porod i přes porodní bolesti nepokračuje,
viditelná část jehněte indikuje nepravidelnou polohu (je vidět pouze ocas bez pánevních končetin nebo pouze hlava bez jedné nebo obou hrudních končetin),
pokud není bahnice schopná dále pokračovat aktivně v porodu (dlouhotrvající porody) nebo se neobjevují pravidelné porodní bolesti.
Aktivní zásah do porodu může být indikován u bahnic, které se v předcházejících sezónách bahnily komplikovaně a které vyžadovaly repozici plodů. Jakýkoli zásah do porodních cest musí být veden hygienicky - po omytí zádě ovce vodou a po provedení dezinfekce rukou s ostříhanými nehty. V případě, že je spolehlivě ověřena pravidelná poloha plodu, je možné přiložit porodní provázky (vždy minimálně na končetiny nad záprstní kloub) a rodící ovci pomoci mírným tahem za hrudní, případně pánevní končetiny. Ve všech případech nepravidelných poloh plodů je třeba včas odhadnout své vlastní schopnosti (před poškozením zdraví plodů nebo rodící bahnice nevhodně vedeným porodem) a přizvat k řešení komplikovaného porodu veterinárního lékaře. Nepravidelné polohy musí být před vybavením plodů vždy napraveny. K vybavení absolutně nebo relativně velkého plodu je třeba provedení císařského řezu.
Po aktivním zásahu do komplikovaného porodu je třeba bahnici vždy antibioticky ošetřit (lokálně do dělohy nebo celkově injekčně).
K odchodu placenty dochází do dvou hodin po porodu posledního jehněte. Pokud do této doby placenta neodejde, jedná se o zadržení placenty. Tento stav vyžaduje zákrok veterinárního lékaře, který spočívá v částečném nebo úplném odběru placenty a antibiotickém ošetření bahnice. Zásadní chybou je za placentu tahat, čímž dojde k jejímu přetržení.
V případě bahnění ve stáji bahnici i s jehňaty po porodu přemístíme do porodního choulu. Naprostou nezbytností je provedení dezinfekce pupečního pahýlu jehňat. Na tuto zásadu se velmi často zapomíná, přitom pupeční pahýl je ideální vstupní branou infekce, zejména baktérií E. coli (původce watery mounth disease). Na neprovedenou nebo nedostatečně provedenou dezinfekci pupečního pahýlu upozorní skutečnost, že se v chovu vyskytuje asi 10 a více % neprosperujících špatně se pohybujících jehňat se záněty kloubů nebo hynutí několikadenních jehňat za příznaků silného slinění. Bahnící chouly musí být zásadně udržovány v čistotě. S ohledem na prevenci prionových onemocnění (zejména scrapie) musí být důsledně likvidována všechna lůžka a plodové obaly a po odstranění obahněné ovce s jehňaty z cholů musí být provedeno odstranění veškeré podestýlky, mechanická očista a dezinfekce choulů. Tato činnost by měla být samozřejmostí po každém použití choulu!
Základem pro přežití jehňat po porodu a pro jejich další zdárný vývoj je včasné napití mlezivem. Mlezivo je skutečně základ zdraví novorozených jehňat, protože má vyšší obsah tuku, než normální mléko. Tento tuk je zdrojem lehce mobilizovatelné energie, nezbytné pro vyrovnávání ztrát tělesné teploty (odpařováním plodových vod z mokrého tělesného povrchu jehňat) a pro svalovou práci, spojenou s vyhledáním struku matky a se sáním. Mlezivo má oproti mléku zvýšený obsah i všech ostatních složek, především proteinů. Ty plní nejen funkci výživy, ale jedna jejich část - imunoglobuliny, nese protilátkovou výbavu pro jehně. U ovcí a koz není možný přenos protilátek přes placentu. Jehňata se rodí bez jakékoliv imunity, kterou mohou získat jedině příjmem kolostra. Kolostrum musí jehně přijmout ideálně do 2 hodin po porodu, maximálně však do 6 hodin po porodu (s přibývajícím časem klesá obsah protilátek v kolostru matek a střevní sliznice jehňat se stává pro imunoglobuliny méně prostupnou až neprostupnou). Za odpovídající množství se považuje 50 ml kolostra na každý kg tělesné hmotnosti jehněte. V případě nezajištění napojení tohoto množství je nutné kolostrum jehňatům dodat žaludeční sondou. V případě, že bahnice nemá mlezivo, je nutné jehňatům podat sušenou náhražku mleziva nebo mlezivo jiné bahnice obahněné ve stejný den, v krajním případě mlezivo kravské. Pro tyto účely je ideální mít zamražené konzervy po asi 200 ml ovčího kolostra, které je možné kdykoliv v případě potřeby rozmrazit a použít. Při rozmazování nesmí teplota kolostra přestoupit 50 oC (ideální je rozmražení a ohřev ve vodní lázni, zcela nevhodné je použití mikrovlné trouby).